Frozen Brighton.

by | Mar 17, 2018 | Lifestyle | 2 comments

Asi začnu tím, jak to celé začalo a proč jsme jeli v zimě do zimy.

Zhruba na konci listopadu jsme se rozhodli s Tomášem a Hankou, že bychom mohli někam na výlet. Tom přišel s tím, že Brighton v Anglii je super a že bychom mohli třeba na začátku března. Nu, já si představil, že už bude jaro, jak se budu v mikině s drinkem v ruce procházet po pobřeží, cítit teplý vítr ve vlasech a nechat se u toho fotit. Takže jedu!

V únoru jsem si uvědomil a asi se trochu probral z toho obláčku s představou jarního počasí. Začátek března, Anglie. Jasně Davide, budou tam tropy! No tak jsme si každý sbalili vaťák a vyrazili.

Nakonec jsme jeli v pěti, ta dvě moje koťátka, Andrea, Ema, kterou jsme všichni viděli poprvé až na tomhle výletu a já. Já letěl jiným letem a na jiné letiště, takže jsme měli sraz až v Brightonu.

Pokud se tam rozhodnete letět, doporučuju použít letiště Gatwick, je to pak jen 30 minut vlakem a cheap cesta. Na rozdíl třeba od Stanstedu, kdy pak jedete autobusem přes 3 hodiny a stojí to majlant, že? (Tahle uštěpačná poznámka je mířena na Hanku a Tomáše) haha

Čtvrtek. Příjezd.

ZIMA! Taková zima mi letos ještě nebyla. Celý zmrzlý jsem šťastně dorazil za ostatními na naše airbnb. Co se stalo po příjezdu na nádraží radši říkat nebudu, protože by to vyznělo, že jsem hysterka, ale chtěl jsem místo “ahoj” na přivítanou říct, že jedu domů. Ale zůstal jsem, nečekaně.

Apartmán byl super! Moc hezký, jen zima. K apartmánu byla i menší zahrada, kde byla taková budka, původně asi pro sekačku a hrábě, ze které udělali další pokojík, kam šel dobrovolně spát Tom. K tomu ještě příběh později.

Šli jsme skoro hned ven, abychom stihli aspoň chvíli denní světlo a udělali pár fotek. Měli jsme to kousek na pobřeží. Pěkné. Byli jsme v té části, kde pobřeží je lemované barevnými mini domečky. Fajný, jen zima. Až jsme se vynadívali, tak že půjdeme někam do kavárny.

Andrea s Tomášem znali fajn čtvrť, The Lanes, plnou cool kaváren a podniků. Šli jsme celkem dlouho, ale ta čtvť byla super. Jen už jsme s Hankou fakt málem umrzli a potřebovali jsme na záchod.

Konečně jsme vybrali kavárnu, kam zajdeme. Vypadalo to jak třeba z Harryho Pottera. A tyjo! Tak krásný dorty jsem ještě neviděl! Objednali jsme si a že jdem na wecko. Out of order. Pecka. Tak nohy křížem, aspoň že se ohřejeme. Zima i uvnitř, smolík. Ale dort byl skvělý, čaj taky!

Večer jsme se vrátili domů. Po Netflix night, že půjdeme spát. Andrea i Ema měly svůj pokoj, Tom spal v té zahradní chýši a já spal s Hankou v jednom pokoji. Hádejte, kdo se nejvíc v noci bál…

“Už spíš?”

“Ne.”

“Bojíš se?”

“Jo.”

“Já taky!”

Leželi jsme s Hankou zachumlaný, peřinu až po nos a jen vyhlíželi vrahy, co se nás určitě chystali zabít. Nezapomněli jsme samozřejmě probrat nejrůznější scénáře.

Nějak jsme pak usnuli, ale celou noc se budili, že je celkem zima. Ráno se probudíme a zjistíme, že se někdy během noci otevřely dveře na zahradu. Málem jsme umrzli!

A jinak, tohle usínání plné strachu bylo každou noc. Druhou noc nám Tomáš ze zahradní budky psal:

 “Mám pocit, že se někdo prochází po střeše, můžete se podívat z okna, jestli tam fakt někdo je?”

Jasně Tomáši, už běžíme k oknu, kde za nezamčenými dveřmi někdo stojí a čeká na nás a zabije nás. Tak z bezpečí peřin píšeme “neee, je to v poho, nikdo” haha. A jen jsme čekali ráno, jestli přežil.

Pátek.

Celý den jsme jen chodili po městě, objevovali krásy a vysedávali po kavárnách. Samozřejmě jsme dost fotili a mrzli u toho.

Asi highlight toho dne byl nádherný altán, The Band Stand. Krásná dřevěná stavba na pobřeží s výhledem na zbytky velké mola, The West Pier. Molo vyhořelo, takže zbyla jen uprostřed moře železná konstrukce, vlastně je to na jednu stranu i teď impozantní pohled.

Sobota.

Ráno bylo božsky, svítilo slunce, bylo teplo. Konečně! Jeli jsme na výlet za město na skály Seven Sisters. Během cesty slunko zalezlo, takže jsme to nejhezčí počasí viděli z doubledeckeru. Klasika.

Velké bílé útesy, které vystupují přímo z moře vysoko nad obzor. Cesta od zastávky k útesům je fajn procházka hezkou přírodou, i mezi ovcemi a tak.

Všichni už byli nahoře na útesech, jen já s Hankou jsme se pořád škrábali nahoru o něco déle. Totál nám to klouzalo a v našich reebokách to nahoru moc nešlo haha. Když jsme vždycky zvedli nohu, tak se nám na botě držely asi dvě kila bahna. Takže doporučuju trochu jinou obuv na tenhle výlet.

Neděle. Den odjezdu.

Chtěli jsme ještě stihnout navštívit Brighton Palace Pier. Měli ho otevřít v 9, přišli jsme a tam cedulka, že v 10 z jakýchsi důvodů. Začíná pršet. Tak že uděláme fotky kolem a na desátou přijdeme.

Desátá odbila, kartička se změnila na 11:00. Super. Přemlouvali jsme sekuriťáka, že bychom si udělali jen fotku a zas šli. Prý má rád své povolání a ctí ho, takže nás nepustil. O hodinu později tedy otevřeli, jen skoro celá část, ta s atrakcemi, byla zavřená.

No aspoň máme důvod, proč se do Brightonu vrátit.

Kufry a hurá na letiště, někdo to měl 30 minut a někdo 3 hodiny, což?

Možná to celé zní, že jsem si s Hankou celou dobu stěžoval na zimu a skoro všechno se nám nepovedlo. No aspoň máme, co vyprávět vnoučatům.

Ale Bylo to super, užili jsme si to, snědli jsme hodně dobrého jídla, já měl to své fish and chips, na které jsem se dost těšil. A měl jsem v kavárně WolFox zatím nejlepší cinnamon bun, co jsem kdy jedl.

Brighton určitě stojí za návštěvu. Stačí pár dní, nebo klidně jeden den, třeba jako delší výlet, když jste v Londýně. A hlavně, až bude hezky a teplo! Což je teda v Anglii tak plus mínus jeden den v roce.

 

Tak arrivederči!

 

Jo a spočítáte, kolikrát jsem v článku řekl slovo zima? haha

 

Blogy:

Tomáš

Hana

www.reebok.cz

2 Comments

  1. Hana

    Já tě proste miluju 😀

    Reply
    • davidpartl

      haha :*

      Reply

Submit a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *